Kvalita a kvantita

Co má pro Boha větší cenu? Mít v církvi co nejvíce lidí za každou cenu nebo lidi, kteří za ním jdou opravdově? Jaká práce má větší cenu. Více práce nebo méně ale kvalitní? Tak na tyto otázky a ještě víc bych se pokusil tady zodpovědět.

Za prvé. Nejprve bych citoval dva verše z 2. knihy Mojžíšovy. Je ze 32. kapitoly, devátý a desátý verš.

"Hospodin Mojžíšovi řekl: Pozoruji tento lid - ó, jak je tvrdošíjný! Nech mě, ať je zachvátí plamen mého hněvu; vyhladím je, ale z tebe učiním veliký národ!"

Bůh zde chtěl potrestat a zahubit neposlušné, reptající lidi, kteří si dělali své věci a dopouštěli se modlářství a zamýšlel z Mojžíše, který byl Bohu věrný, učinit nový lid. Vidím tady jasně Boží jednání a způsob myšlení ve vztahu ke kvalitě a kvantitě. Bohu nešlo o to mít co možná nejvíce lidí za každou cenu, ale chtěl mít při sobě ty, kteří za ním skutečně jdou. Byl ochoten zahubit celý národ, protože i poté, co je vyvedl z Egypta Rudým mořem, viděli jeho divy a zázraky, pořád reptali a nebyli schopni se jej pevně chytnout a nechat se jím vést. Někteří vedoucí, pastoři i kněží jsou rádi, když do církve chodí hodně lidí a moc je nezajímá, jací jsou, co dělají, jaký je jejich osobní vztah k Bohu. Jako v Korintské církvi, kterou apoštol Pavel kritizuje za to, že v klidu bez povšimnutí nechávají ve sboru smilníka, aniž mu něco řeknou.

Bohu jde o kvalitu našeho vztahu k němu, ne jen lidi, kteří si jdou za svým, Bůh jim nevadí, chodí do kostela ze zvyku a že to je do určité míry společensky uznávané, ale za Bohem opravdově nejdou. Myslíte si, že takové lidi Bůh u sebe chce? V 2. listu Timoteovi se píše: Pán zná ty, kdo jsou jeho" a "Ať odstoupí od nepravosti každý, kdo vyslovuje Kristovo jméno." Takže důležitější je kvalita nad kvantitou ve vztahu k Bohu.

A co práce a zaměstnání? Může věřící člověk v práci vědomě ubírat na kvalitě své práce, v neprospěch zaměstnavatele, nebo spotřebitelů? Co je důležité kvalita práce nebo spíše kvantita - co možná nejvíce práce, ale žádná pořádně?

Ve společnosti, ve výrobě, produkci zboží se často klade kvantita nad kvalitu. Jde o to, co nejvíce produktů dostat na trh v co nejkratší době, prodat co nejvíce zboží. Ceny zboží, který normálně stojí třeba 5000,- se dá koupit za 2000 od jiné značky a člověk si řekne, jaká asi bude kvalita.

A co na to říká Písmo?

List Koloským 3. kapitola, verše 23-25 říkají toto: Všechno, cokoli děláte, čiňte celou duší, jako Pánu a ne lidem, s vědomím, že od Pána přijmete odplatu dědictví, neboť sloužíte Pánu Kristu. Ten kdo páchá škodu však dostane odplatu za to, co spáchal. A Bůh nestraní nikomu.

Jednoznačná Boží odpověď na pracovní morálku. Dělat vše jako Pánu. Možná nás žádný člověk nevidí, když šidíme to a to, ale Bůh to vidí, a každý za to ponese důsledky. On je Boss nás všech a každý bude muset skládat účty ze všeho, co tady na zemi udělal. Snažme se, aby každý z nás mohl stejně jako Daniel říct: Byl jsem před ním (Bohem) shledán čistým a ani proti tobě, králi, jsem se ničeho zlého nedopustil.

Zatím jsem tu mluvil o kvalitě toho, jak žijeme a jednáme. A co Bůh, jak on jedná a jaké jsou věci, které dělá, jsou kvalitní nebo druhořadé, levné?

Už v prvních kapitolách Bible lze číst Boží hodnocení svého díla. Stvořil nebesa a zemi, vše, co v ní je, rostliny, zvířata a nakonec člověka, a když to všechno uviděl, řekl, že to je velmi dobré - kvalitní, dokonalé. Jinými slovy "to je ono".

Už když se každý z nás podíváme sami na sebe, můžeme posoudit, zda Boží dílo bylo kvalitní nebo ne. Ještě dodneška vědci pořádně neví, jak lidské tělo funguje a funguje dobře. Pokud se týče nemocí a různých vad i vrozených, to už je důsledek lidského zásahu do stvoření, ale takové to Bůh neudělal. Auto je dobrý stroj, ale pokud nebudeme poslouchat rady výrobce, jak s ním zacházet a čemu se vyhýbat, asi nám moc dlouho dobře sloužit nebude. Bůh ví, co člověk potřebuje a má to pro něj, ale pokud si bude člověk dělat věci sám, podle svého, neposlouchajíc rady tvůrce, nezvládne to.

V Jakubově listu se píše: Každý dokonalý dar a každé dokonalé obdarování přichází shůry od Otce světel...". Každý dobrý dar, kvalitní ne podřadný, druhotný, žádné šunty, co moc dlouho nevydrží.

Matoušovo evangelium, kapitola 7, verše 9-11: Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když ho poprosí o chléb? A když poprosí o rybu, dá mu snad hada? Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím více váš otec, který v nebesích, dá dobré věci těm, kdo ho prosí?

Bůh dává dobré věci, těm, kdo ho prosí. Nedává nic špatného. Pokud ale člověk nepožádá, nic moc nedostane. Kdo prosí, dostává.

A konečně, nejvíce se to pozná na tom, že Bůh dal svého Syna, aby zemřel za naše špatnosti. Nedal nic ubohého, mizerného, bezcenného, levného, dal svého Syna, o kterém řekl "Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem našel zalíbení". Dal svého jediného Syna, který úplně a zcela naplnil vůli svého Otce, všechno udělal správně, tak jak Otec chtěl, vždy svého Otce poslouchal.

Představte si, že byste měli syna, na kterého byste byli právem hrdi, který vás poslouchá, udělá všechno tak, jak jste chtěli, nezlobí, dělá věci tak, jak jste ho to naučili. A teď jej nechat zemřít?Jasně, že byste se ho nechtěl vzdát, je to samozřejmé. Ale Bůh se vzdal kvůli nám svého Syna, aby získal zpět nás, špinavé, otrhané, tak, jak před Bohem vypadají naše skutku a samospravedlnost, jako otrhaná špinavá košile. Bůh dal to nejdražší, co měl.

Tomu říkám kvalita, opravdu kvalita.

Lidé pořádají různé výstavy, kde prezentují své výrobky a díla a hodnotí je. Lidé hodnotí různé výkony ve sportu, hudbě, umění apod a to nebo to nazývají kvalitou. Ale to co udělal Bůh, je fakt kvalita, kterou na žádných výstavách nehodnotí, kvalita, kterou já osobně hodnotím tím, že tomu hodlám zasvětit svůj celý život, který byl díky tomuto dílu zachráněn.