Děti - jejich budoucnost
V rané Francouzské revoluci školní chlapci z Bourges ve věku od dvanácti do sedmnácti let se uskupovali do Party naděje. Nosili uniformu a byli tvrdě vyučováni. O prázdninách nesundávali vlajku, zobrazující zářivými písmeny větu - "TREMBLEZ, TYRANS, NOUS GRANDIRONS!" (Třeste se, tyrani, my vyrosteme!). Bez jakékoli výtky přehnaného entusiasmu můžeme v mysli slyšet výkřiky jistoty a odvahy, prohlášené mladými křesťany budoucnosti, jak řekli: "Třes se, nepříteli, my vyrosteme pro Boha!" Promluva pana S.R. Pattisona na setkání Baptistické unie, 1869Děti - Vytrvalost potřebná ve vyučování
Při sázení fazolí bylo starou praxí vložit do každé jamky tři fazole: jednu pro červa, druhou pro vránu a jednu, která má žít a vyprodukovat úrodu. Ve vyučování dětí musíme dávat řádek na řádek a poučku na poučku, opakovat pravdu, kterou bychom vštěpovali tak dlouho, až by bylo nemožné, že by ji dítě zapomnělo. Můžeme dát lekci jednou a očekávat, že dětská křehká paměť ji ztratí; dvakrát a odhadovat, že ďábel, stejně jako škodlivý pták, ji ukradne; třikrát a doufat, že zapustí kořeny a přinese ovoce k Boží slávě.