Boží vševědoucnost ve vztahu k Sodomě a Gomoře

 

 

Z tohoto textu jakoby se mohlo zdát, že Bůh něco zjišťuje, co předtím nevěděl. Jenomže je napsané, že sestupuje až poté, co k němu doléhá křik ze Sodomy a Gomory a říká, že jejich hřích je velmi těžký.

 

V předchozím verší si Hospodin říká, zda zatajit Abrahamovi svůj záměr, a jaký záměr? Když ti dva andělé přijdou do Sodomy k Lotovi, říkají mu, že je Hospodin poslal zničit tato dvě města Sodomu a Gomoru. Tedy tento záměr měl ještě předtím, než mluvil s Abrahamem. Tedy jak rozumět větě, že Hospodin sestoupí a uvidí, jak jednají, a pozná, jak On bude jednat?

 

Z kontextu mi vyplývá, že Bůh už věděl, co se děje v těch městech, ale vzhledem ke vztahu, který měl k Abrahamovi, dává určitou možnost to ještě změnit nebo se k tomu vyjádřit. Ti andělé byli vykonavatelé Božího soudu. Zdá se také, jakoby to potvrzování mohlo znamenat určité potvrzení Abrahamovi, že Bůh nesoudí jen z toho, co slyší, ale že si věci ověřuje, nebo jinak řečeno, že se dívá osobně do hloubky a zblízka ne někde zpovzdálí. A tím ukazuje Abrahamovi svou objektivnost a spravedlnost a nezaujatost.

 

Jelikož když vezmeme v potaz to, že Bůh se snažil lidem zjevovat určitými způsoby své vlastnosti, bylo potřeba, aby to ti lidé poznali opravdu zblízka, něco, čeho se můžou dotknout. Ty anděly Abraham viděl, dokonce jim připravil jídlo a oni jedli, tudíž Boží přítomnost mohl zakusit zblízka.