Stejně vzácná víra

Přečtěte si 2Pt 1,1-8

Někdy máme problém porozumět, protože tak často dovolíme starostem tohoto světa, aby zaslepili naše oči. Ale pokud se otevřeme Bohu, uvidíme, že On má pro nás větší plán v budoucnosti, než jsme kdy viděli v minulosti. Je Božím potěšením umožnit nám vidět to, co se zdá nemožné, a když dojdeme na to místo, kde pouze On má přednost, potom všechno, co bylo zamlžené a nepochopené, je vyjasněno.

Tato stejně vzácná víra, o které Petr píše, je dar, který Bůh ochotně dává každému z nás a věřím, že Bůh chce, abychom ji přijali tak, abychom mohli podmaňovat království, činit spravedlnost a, pokud přijde čas, zavírat tlamy lvům. Měli bychom být schopni za všech okolností vítězit, protože nemáme jistotu v sobě samých, ale naše jistota je pouze v Bohu. Pouze ti, kteří jsou plní víry, mají dobrý posudek, kteří nikdy nereptají, kteří jsou v místě vítězství, nejsou na místě lidského řádu, ale Božího řádu, protože Bůh přišel přebývat v nich.

Tato stejně vzácná víra je pro všechny, ale ve vašem životě mohou být některé překážky, se kterými Bůh bude jednat. Zdá se, jako by přes můj život přejelo tisíc lokomotiv, aby mě rozbili jako nádobu hrnčíře. Není žádná jiná cesta do Božích hlubin, než zlomený duch. Není jiné cesty k Boží moci. Bůh bude dělat nezměrně hojně více než to, co prosíme nebo si o sobě myslíme, když nás je schopen přivést na místo, kde můžeme spolu s Pavlem říct, "Nežiju už já, a Jiný, tedy Kristus, převzal otěže a vládu."

Rozumím Bohu skrze Jeho Slovo. Nemohu rozumět Bohu skrze dojmy či pocity. Nedokážu poznat Boha skrze sentimentalitu. Pokud mám poznat Boha, poznám ho skrze Jeho Slovo. Vím, že budu v nebi, ale nemohl bych stavět na svých pocitech, že půjdu do nebe. Jdu do nebe, protože to říká Boží Slovo, a já věřím Božímu Slovu. A "víra přichází slyšením, a slyšení skrze Slovo Boží" (Římanům 10,17)

V Markovi 11,24 čteme: "Cokoli chcete, když se modlíte, věřte, že přijímáte, a budete to mít." Předchozí verš mluví o přenášení hor, odstranění obtíží. Zamaskování nepomůže. Musíme být realitou, skutečným dílem našeho Boha. Musíme znát Boha. Musíme být schopni vejít a vydržet s Bohem v kontaktu. Musíme též znát Boží mysl vůči nám, tak aby všechny naše prosby byly vždy v souladu s Jeho vůlí.

Když se tato stejně vzácná víra stává vaší součástí, způsobí to, že se odvážíte udělat cokoli. A pamatujte, Bůh chce odvážné lidi, lidi, kteří si troufnou na všechno, lidi, kteří budou v Něm silní a odvážní konat hrdinské činy. Jak dosáhneme této úrovně víry? Pusťte své vlastní myšlenky a převezměte Boží myšlenky, Boží Slovo. Pokud budete sebe budovat na představách, půjdete špatně. Máte Boží Slovo a to stačí. Nějaký člověk podal toto významené svědectví ohledně Slova: "Nikdy nesrovnávejte tuto Knihu s jakoukoli jinou knihou. Porovnávání je nebezpečné. Nikdy si nemysli nebo neříkej, že tato Kniha obsahuje Boží Slovo. To je Boží Slovo. Je nadpřirozené původem, věčné v trvání, nevyjádřitelné v hodnotě, nekonečné v rozmezí, obnovující v moci, spolehlivé v autoritě, univerzální v zájmu, osobní v aplikaci, inspirované v úplnosti. Pročítej si ji. Zapisuj si ji. Modli se dle ní. Uveď ji do praxe. A potom to pošli dál."

A opravdu Boží Slovo mění člověka, až se stává z něj Boží epištola. Proměňuje jeho mysl, mění jeho charakter, posouvá ho dál od milosti k milosti, činí ho dědicem Boží přirozenosti. Bůh vchází, přebývá, chodí, mluví a večeří s tím, kdo otvírá svou bytost Božímu Slovu a přijímá Ducha, které jej inspiroval.

Když jsem projížděl Novým Zélandem a Austrálií, byli mnozí, kteří by mě chtěli vidět pryč. Byl tam indiánský doktor, který se mnou jezdil ve stejném autě do přístavních doků. Byl velmi tichý a vzal si na loď všechno řečené. Začal jsem kázat, samozřejmě, a. Pán začal působit mezi lidmi. Ve druhé lodní třídě byl mladý muž se svou ženou, kteří chodívali za jednou paní a pánem v první třídě. A když mě tito mladí lidé slyšeli k ním osobně a jinak mluvit, velmi je to zaujalo. Tehdy ta paní, za kterou chodili, onemocněla. Ve své nemoci a osamění nedokázala nalézt úlevu. Zavolali pro doktora a doktor jí nedal žádnou naději.

A poté, když v tomto strašném dilema - byla velkým křesťanským vědcem, byla toho kazatelem, a chodila nahoru a dolů a kázala to - na mě pomysleli. Protože jsem znal ty podmínky a to, pro co žila, že bylo už pozdě večer  a že ve stavu její mysli, bude moci přijmout pouze nejprostší slova, jsem jí řekl, "Nyní jste nemocná a já nebudu k vám mluvit o čemkoli jiném. Budu se za vás modlit ve jménu Ježíše a v té chvíli, kdy se budu modlit, budete uzdravena."

A v okamžiku, kdy jsem se modlil, byla uzdravena. Byla to tato stejně vzácná víra v akci. Poté byla rozrušená. Nyní jsem mohl vylít olej velmi brzy. Ale vylil jsem všechny ty všechny možné hořké drogy a za tři dny jsem ji měl na popel. Ukázal jsem jí její hrozný stav a poukázal jsem na její veškerou bláhovost a blud jejího postavení. Řekl jsem jí, že není křesťanská věda není nic, že to je od počátku lež, jedna z posledních činností pekla. Přinejmenším lež, kázání lži a produkce lži. Poté se probrala. Začala se kát a byla v srdci zlomená. Ale to, co ji jako první rozčílilo, bylo, že by měla kázat prosté Kristovo evangelium, namísto křesťanské vědy. Zeptala se mě, zda by měla opustit určité věci. Ani je nezmíním, protože jsou moc zlé. Řekl jsem, "To, co potřebujete udělat, je vidět Ježíše a vzít Ježíše." Když uviděla Pána v Jeho čistotě, vše ostatní muselo jít stranou. V Ježíšově přítomnosti vše jiné odchází.

Tohle otevřelo dveře. Musel jsem kázat všem na palubě. Poskytlo mi to velkou příležitost. Když jsem kázal, padla Boží moc, přišlo usvědčení a hříšníci byli zachráněni. Šli za mnou do mé kajuty jeden po druhém. Bůh tam jednal.

Poté přišel ten indiánský doktor. Řekl, "Co mám udělat? Nemohu už více používat lékařství." "Proč?" "Oh, vaše kázání mě změnilo. Ale musím mít základ. Strávíte se mnou nějaký čas?" "Samozřejmě." Potom jsme šli stranou a Bůh prorazil tu neobdělanou půdu. Tento indiánský doktor se vrátil ke svým poměrům v novém pořádku. Zanechal tam praxe. Vyprávěl mi o té velké praxi, kterou měl. Vrátil se zpět ke své praxi, aby  kázat Ježíše.

Pokud jste ztratili svůj hlad po Bohu, pokud nevoláte po víc od Boha, míjíte plán. Musí z nás vyjít volání, které nelze uspokojit jinak než Bohem. On nám chce dát vizi ceny před námi, jež je vyšší než cokoli, co jsme kdy dosáhli. Pokud jste se v nějakém bodě zastavili, zvedněte to na místě, kde jste to pustili a začněte znovu s přepáleným světlem a mocí z nebe a Bůh se s vámi setká. A zatímco vás přivede k vědomí své vlastní křehkosti a zlomenosti ducha, vaše víra se chopí Jeho a všech božských zdrojů, Jeho světlo a slitování bude skrze vás projeveno a On pošle déšť.

Neměli bychom se čerstvě zasvětit Bohu? Někteří říkají, "Minulou noc jsem se zasvětil Bohu." Každé nové zjevení přináší nové odevzdání. Hledejme Ho.